Sebevědomí Merkelové roste. Trumpova krátkozraká politika oslabuje Západ, zlobí se Němci

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 30. 5. 2017 12:49
Setřásla znovu domácí konkurenci. Německá ekonomika pod její taktovkou šlape naplno. A světové mocnosti číslo jedna – Trumpovým Spojeným státům – o víkendu vzkázala, že se na ni nedá plně spolehnout. Sebevědomí německé kancléřky Angely Merkelové opět roste. Její pozici doma i v Evropské unii výrazně zlepšily poslední týdny. Prezidentem Francie se stal její spojenec Emmanuel Macron. A v průzkumech před podzimními parlamentními volbami uniká Merkelová svému hlavnímu rivalovi, šéfovi německé sociální demokracie Martinu Schulzovi.
Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 na Sicílii.
Angela Merkelová a Donald Trump na summitu G7 na Sicílii. | Foto: Reuters

Mnichov - Přátelé zůstanou přáteli, ale nebudou už tak blízcí jako dříve. Změnili se, proto se i my musíme změnit.

Takhle shrnula německá kancléřka Angela Merkelová své dojmy z nedávného setkání s Donaldem Trumpem na summitu NATO v Bruselu i na schůzce sedmi nejvyspělejších ekonomik světa G7 na Sicílii.

Merkelová je pověstná tím, že na veřejnosti nekritizuje adresně jiné politiky. Své dojmy z politických schůzek si nechává pro sebe, nebo maximálně pro okruh svých nejbližších spolupracovníků.

Tentokrát se ale zachovala jinak. Dala najevo, že nejnovější jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem považuje za neúspěšná.

"Doba, kdy jsme se mohli plně spolehnout na jiné, je částečně minulostí. Přesvědčila jsem se o tom v minulých dnech. Musíme si říci, že my Evropané musíme skutečně vzít svůj osud do vlastních rukou," prohlásila Merkelová.

A ostrá slova na Trumpovu adresu nyní volí i německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel. Podle něj Trumpova "krátkozraká politika oslabuje Západ" a zároveň poškozuje evropské zájmy.

"Každý, kdo podporuje klimatické změny tím, že oslabuje ochranu životního prostředí, nebo kdo prodává zbraně do válečných oblastí nebo kdo nechce politicky vyřešit náboženské problémy, ten riskuje mír v Evropě," řekl v pondělí podle britského serveru The Guardian Gabriel.

A během úterý se ozval i sám šéf Bílého domu. "S Německem máme masivní obchodní deficit. Navíc přispívá na obranu NATO mnohem méně, než by mělo," napsal Trump na Twitter.

Trump musel říct něco ošklivého

Merkelová se nikdy nevyjádřila ke komentářům, že po volbě Donalda Trumpa novým americkým prezidentem se právě ona stává neformální vůdkyní svobodného světa.

Její nejnovější slova jde ale brát jako potvrzení skutečnosti, že Berlín chce za časů brexitu a Trumpa hrát větší roli v Evropské unii i na mezinárodní scéně.

Americký diplomat a bývalý velvyslanec v Rusku Michael McFaul to na Twitteru komentoval slovy: "Trump musel na jednáních za zavřenými dveřmi říct opravdu něco strašného, aby opatrná Merkelová vystoupila s takovým prohlášením."

Kancléřka je teď ale v lepší pozici než na začátku roku.

Po otřesech z brexitu a nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu zvítězil ve Francii "její" kandidát Emmanuel Macron. Ten se s Merkelovou shodne v názorech na hlubší integraci eurozóny i Evropské unie.

Doma v průzkumech veřejného mínění setřásla dotírajícího předsedu sociální demokracie (SPD) Martina Schulze. Zářijové parlamentní volby v Německu pravděpodobně znovu vyhraje a stane se tak kancléřkou na čtvrté volební období.

Semknutá Evropa s mnoha otazníky 

Co pro ni ale konkrétně znamená semknutá Evropa, stojící na vlastních nohách? 

"Pokud Američané odmítají hrát vedoucí roli, musí vzít Evropané osud do vlastních rukou. To říká Angela Merkelová správně. Jednoduché to ale nebude. Evropané nejsou vždy tak jednotní, jak byli na Sicílii na summitu G7 v opozici proti Donaldu Trumpovi," napsal německý list Rhein-Neckar-Zeitung.

Vize společné evropské armády zatím zůstává vzdálená. Většina evropských zemí dál považuje za záruku bezpečnosti Severoatlantickou alianci.

Řekové navíc nemůžou Angele Merkelové zapomenout požadavky na drastické ekonomické škrty, kterými podmínila jejich záchranu v eurozóně.

Turecký prezident Recep Erdogan zase spílá německé vládě do fašistů a Berlín zvažuje, že stáhne vojáky bundeswehru z letecké základny na jihu Turecka.

"Chápu prohlášení německé kancléřky jako reakci na mnohá vystoupení Donalda Trumpa, že není možné, aby se evropské státy spoléhaly na pomoc USA v bezpečnostní politice. Zároveň to vnímám jako výzvu k posílení vlastní bezpečnosti. To je podle mě důležité - individuální bezpečnost, každý členský stát musí začít nejprve u sebe. S tímto postojem souhlasím a je zcela zásadní i pro Českou republiku," uvedl pro Aktuálně.cz poslanec Evropského parlamentu Evžen Tošenovský (ODS).

Nejistota kolem uprchlíků

Názory na hloubku integrace i takzvanou dvourychlostní Evropu se taky různí. Proti migrační politice Angely Merkelové a proti velkým pravomocím Bruselu se vymezují především maďarská a polská vláda.

S otevřeností vůči uprchlíkům nesouhlasí ani Česko.

A o skutečných vůdcovských kvalitách Angely Merkelové pochybují i někteří vlivní němečtí novináři.

Robin Alexander z listu Die Welt a autor německého bestselleru Die Getriebenen (Hnáni událostmi) řekl Aktuálně.cz, že uprchlická krize v roce 2015 odhalila u Merkelové spíš nedostatek schopnosti být lídryní. 

Podle Alexandera si Merkelová zpočátku v létě 2015 myslela, že uprchlíků přijde mnohem míň.

Když se tedy v kritické chvíli dohodly německá vláda s policií na uzavření hranic a zastavení nečekaně velké vlny běženců, kancléřka v rozhodující chvíli odmítla za takové rozhodnutí nést odpovědnost.

Hranice zůstaly otevřené pro všechny.

"Problémem nejsou rozhodnutí, ale naopak absence rozhodnutí. Otevřela hranice a o týden později se nerozhodla je uzavřít," uvedl Alexander.

Křesťanští demokraté (CDU) ale nesouhlasí. A představují Němcům ve volební kampani Merkelovou jako zkušenou a důvěryhodnou jistotu v nejistém světě.

Výsledek německých zemských voleb v Meklenbursku – Předním Pomořansku ukazuje velký protest. Kurz německé vlády zůstane stejný, říká Procházková. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy