Brusel (od našeho zpravodaje) - Když přijeli britští vyjednavači na zatím poslední rozhovory o podobě brexitu, bylo jich překvapivě málo. A nevzali s sebou ani žádné experty na finanční vyrovnání mezi Evropskou unií a Británií, přestože právě peníze jsou teď tím největším zdrojem sporů.
"Jakoby tím dávali najevo, že nejsou připravení nebo že jednání neberou vážně," podivuje se jeden vysoce postavený evropský diplomat.
Jednání o britském vystoupení z EU se tak pořád nepohnula z místa. Unie s Brity začne jednat o budoucích obchodních vztazích až tehdy, kdy bude jasné, za jakých podmínek se obě strany "rozvedou".
"Británie se ještě pevně nezavázala uhradit všechny své finanční povinnosti," shodli se však ve společném prohlášení na summitu v Bruselu lídři 27 zemí EU.
Dostat se do druhé fáze brexitu, kdy by se řešila budoucnost vzájemných vztahů EU a Británie, je přitom pro Londýn velmi důležité.
Unie ale udělala podle některých médií vstřícný krok v tom, že se začala na tuto "druhou fázi" sama připravovat.
Důležité peníze
Britská premiérka Theresa Mayová minulý měsíc uznala, že Spojené království bude muset do společného evropského rozpočtu doplatit zhruba 20 miliard liber, tedy skoro 600 miliard korun.
Tyto peníze Londýn už dříve slíbil jako své příspěvky do současného společného evropského rozpočtu.
Podle unie ale Britové mají i další závazky, které po jejich plánovaném odchodu neztrácí platnost. Jde například o garance za půjčky, které EU poskytla v době jejich členství, nebo o úhradu důchodů pro vysloužilé evropské úředníky, včetně těch britských. To ale Londýn zatím neuznal.
"Tlačí na nás, aby dostali víc peněz. O to tu jde," stěžoval si britský vyjednavač pro brexit David Davis.
EU to odmítá a tvrdí, že jí jde pouze o to, aby Britové zaplatili, co dřív slíbili. "Musíme hájit evropské zájmy, stejně jako Britové hájí během vyjednávání britské zájmy," říká i český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Těžká pozice Mayové
Premiérka Mayová tak ze summitu v Bruselu odjíždí bez slibu, že s ní ostatní země EU začnou co nejdřív jednat o vztazích po brexitu.
EU navíc nepřislíbila ani to, že rychle zahájí rozhovory o formě tzv. přechodného období, které Britové požadují.
Podle plánů Londýna by po brexitu, ke kterému dojde v březnu 2019, fungovaly vztahy mezi EU a Británií ještě dva roky podobně jako nyní. Přitom by už Spojené království nebylo členem unie - nemělo by tak hlasovací právo při přijímání nových evropských zákonů.
Britské firmy by však získaly čas, aby se připravily na odchod ze společného evropského trhu. Na ten směřuje zhruba 40 procent britského vývozu.
"Stále ještě zbývá určitá práce," připustila Mayová, když odjížděla z pátečního bruselského summitu. To se týká i vyřešení budoucích práv občanů zemí EU žijících v Británii a naopak Britů, kteří se usadili na kontinentu.
EU se připravuje na druhou fázi
Lídři 27 zemí unie však vůči Londýnu udělali vstřícný krok aspoň v tom, že se začnou sami připravovat na vyjednávání o budoucí obchodní dohodě a o přechodném období. Aby pak rozhovory s Brity o těchto tématech mohly začít v prosinci.
Nutnou podmínkou ale stále je, že Londýn musí do té doby udělat ústupky ve zmíněných sporech o finančním vyrovnání.
V pátek to potvrdil i předseda unijních summitů Donald Tusk na svém Twitteru.
Brexit conclusions adopted. Leaders green-light internal EU27 preparations for 2nd phase. #EUCO
— Donald Tusk (@eucopresident) October 20, 2017
V zákulisí bruselského summitu převládá dojem, že se jednání do prosince přece jen pohnou. "Pružnost musí být na obou stranách," uvedl český premiér Sobotka.
Stejně se o něco později vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová.
Evropská unie podle diplomatů chápe, že britská premiérka Mayová je doma ve velmi těžké situaci. Ví, že pro dosažení dohody musí udělat ústupky. Proti nim ale ostře vystupují radikální euroskeptici v její vlastní konzervativní straně. Premiérku kritizuje například ministr zahraničí Boris Johnson.
