Ammán/Bejrút – Chvíle relativního klidu trvala jen krátce. Teď na severosyrské Aleppo znovu padají bomby.
Nevyhýbají se ničemu. V noci na čtvrtek bombardovalo syrské letectvo nemocnici, ve které zahynuly nejméně tři desítky lidí. Včetně lékařů a pacientů.
Celková bilance bojů za poslední týden je mnohem tragičtější. Podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která dění v zemi sleduje z Londýna, při nich zemřelo přes 190 civilistů. Při náletech na povstalecké oblasti přišlo o život 123 civilistů včetně 18 dětí. Při povstaleckém ostřelování vládních čtvrtí pak 71 civilistů, mezi nimiž bylo 13 dětí.
Obyvatele, kteří ve městě stále ještě žijí, nálety znovu nutí přemýšlet, zda není čas Aleppo opustit. Jenže kudy, když většina cest vede jinam než do bezpečí?
Chvilkový návrat k normálnímu životu, z něhož se Aleppo ještě nedávno těšilo, je každopádně pryč. Městské parky v epicentru občanské války jsou znovu prázdné, totéž platí pro noční ulice.
Zdejší obyvatelé v duchu počítají exploze i mrtvé na obou stranách bojové linie. V metropoli, kterou si mezi sebou rozdělila vládní vojska a povstalci.
Severně od Aleppa postupuje Islámský stát, na jiných povstaleckých skupinách dobyl několik vesnic.
Severním směrem vede i poslední úniková cesta z města, která míří k územím kontrolovaným povstalci. Armáda prezidenta Bašára Asada už ale avizovala, že nálety ještě zintenzivní.
Rebelové se zásobovací trasu snaží ze všech sil udržet průchodnou. A odpovídají dělostřeleckým ostřelováním čtvrtí, jež jsou v rukou armády.
Krach mírových rozhovorů v Ženevě provázejí v obou částech města zprávy o nových pohybech pozemních jednotek. Na jedné straně se hovoří o přesunech vládních vojsk a šíitských milicí, které je podporují, na straně druhé je řeč o povstaleckých oddílech, včetně bojovníků radikální Fronty an-Nusrá.
"Lidé se nejvíc bojí leteckých útoků," říká Abdul Moním Džuníd, sociální pracovník ze sirotčince v povstalecké části města. "Velmi zřetelně pocítili výhody příměří a touží po bezpečí."
Povstalci pod palbou
Útěk do Turecka, kam se od propuknutí konfliktu v roce 2011 uchýlily statisíce Syřanů, už není řešením. Větší část hranice je totiž uzavřena.
"Řada běženců si teď láme hlavu nad tím, jak se dostat na tureckou stranu," říká Džuníd. "Pokud by Turecko hranici otevřelo, populace Aleppa by rázem byla poloviční."
Na aleppské frontě se utkávají všichni účastníci občanské války v Sýrii. V blízkosti tureckých hranic povstalci bojují s vládními vojsky, stejně jako s kurdskými milicemi YPG a Islámským státem.
Humanitární organizace se bojí o osud desítek tisíc lidí, kteří se ocitli v pasti mezi bojišti a hranicí s Tureckem. Uchýlilo se tam už dva a půl milionu Syřanů.
Před válkou bylo Aleppo, ležící jen padesát kilometrů od turecké hranice, s více než dvěma miliony obyvatel nejlidnatějším městem země. A motorem tamní ekonomiky.
Odhaduje se, že ve čtvrtích kontrolovaných povstalci dnes žije okolo 300 tisíc lidí.
Právě tyto oblasti byly vystaveny intenzivnímu bombardování ze strany vládních jednotek Bašára Asada. Statisíce lidí přinutilo k útěku a rozsáhlé části města přeměnilo v hromady trosek.
Už v únoru se armádě, podporované ruským letectvem, spřátelenými milicemi z Íránu a bojovníky libanonského hnutí Hizballáh, podařilo odříznout povstalecké čtvrti od hlavní zásobovací trasy.
Definitivní porážka syrské opozice v Aleppu by ale znamenala těžkou ránu pro celé povstání proti Asadovi. Stejně jako pro Turecko, které rebely podporuje.
Kudy ven?
Ve čtvrtích, které ovládá armáda, stále žije přes milion obyvatel. Počet obětí a míra zničení obytných domů je tu však podstatně nižší než v povstaleckých částech města. Nicméně: s narůstající palebnou silou povstalců roste i tady počet mrtvých a zraněných.
"Po uzavření příměří se do města začal vracet život a lidé zůstávali venku i dlouho do noci," říká devětadvacetiletý novinář Sohíb Masrí, kterého se agentuře Reuters podařilo kontaktovat telefonicky v jedné z čtvrtí ovládaných armádou.
Obyvatelé se tak podle něj znovu začali přesouvat od frontové linie dále do bezpečnějších částí města. A v některých případech z Aleppa odcházejí definitivně.
"Obyvatelstvo Aleppa se teď stěhuje do jiných provincií, více směrem k pobřeží," tvrdí Masrí. "Uvažuji o tom, že tam odvezu svou rodinu, protože tady se lidé velmi bojí. Současné bombardování se liší od toho dřívějšího… mají k dispozici rakety, které dopadnou do větší vzdálenosti."
Nebezpečná je však i úniková cesta z armádou kontrolovaných čtvrtí. Dálnice z Damašku do Aleppa totiž probíhá přes území, které je v rukou povstalců. Proto je zapotřebí použít vedlejší silnici, klikatící se pouštní oblastí.
Jenže ta je zase vystavena útokům milic Islámského státu (IS).
Naposledy tu udeřily v únoru. Bojovníci IS se podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR), opoziční skupiny sídlící v Londýně, usadili jen deset kilometrů od této únikové cesty.
Tři roky ve válečném stavu
Syrská vláda učinila z dobytí města svou prioritu, jakmile začalo Asadovu armádu loni v září podporovat ruské letectvo - a zásadním způsobem ovlivnilo rovnováhu sil na bojišti ve prospěch Damašku.
Dohoda o "ukončení nepřátelství", zprostředkovaná v únoru Ruskem a Spojenými státy, se ale začala tento měsíc v Aleppu drolit. Přičemž vinu za tento stav si obě hlavní strany v konfliktu přisuzují navzájem.
Hned několik amerických činitelů v minulých dnech upozornilo, že Rusové začínají do blízkosti Aleppa přesunovat dělostřelectvo, čímž přiživují obavy, že se na povstalecké čtvrti chystá další útok.
Přesto někteří obyvatelé Aleppa prohlašují, že z města neodejdou, i kdyby se situace ještě více zhoršila.
"Žijeme v podmínkách válečného stavu už tři roky," říká Amár Absí, člen místní rady v jedné z povstaleckých čtvrtí. "Lidé si na to zvykli."
Dvaapadesátiletá učitelka Nuha Ftaimová, která žije v části města ovládané armádou, tvrdí, že z Aleppa neodejde nikdy. Její manžel a bratr přitom během občanské války zahynuli.
Prvního zabil odstřelovač a druhého dělostřelecký granát.
Ftaimová hovořila s agenturou Reuters telefonicky, v pozadí byla jednu chvíli slyšet exploze. Podle ní je na čase, aby syrská armáda učinila nejistotě ve městě konec. "Říkám to na rovinu," zdůraznila. "Požadujeme vojenské řešení situace."
