Nové rakouské volby prezidenta budou jiné. Stane se řada věcí, co lidi ovlivní, říká ústavní právník

Lukáš Prchal Adéla Skoupá Lukáš Prchal, Adéla Skoupá
1. 7. 2016 17:18
Když necháte volby proběhnout v jiné době, o tři měsíce později, stane se mezitím řada událostí, říká ústavní právník Jan Wintr o rozhodnutí rakouského Ústavního soudu opakovat druhé kolo prezidentských voleb. "A volby tak mohou dopadnout jinak," upozorňuje v rozhovoru s Aktuálně.cz Wintr, který dodává paralelu s českými parlamentními volbami v roce 2009. "Konaly se až v červnu 2010. A nepochybně dopadly jinak, než by tomu bylo v roce 2009. Mimo jiné stihly vzniknout nějaké nové strany a tak dále," vysvětluje.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Jak rozhodnutí rakouského Ústavního soudu zrušit výsledky prezidentských voleb vnímáte?

Ještě jsem se neseznámil s celým rozhodnutím, jen s tiskovou zprávou. Ale zdá se, že výsledky prezidentských voleb zrušili ze dvou důvodů. První souvisel s jejich korespondenčním hlasováním, které se řídí poměrně striktními pravidly týkajícími se toho, jak se otevírají obálky a počítají se. Mělo by to být tak, že se toho účastní celá volební komise, nikoli jen předseda. A rozhodně ne tak, aby u toho byli další lidé.

Vyslýchali celou řadu členů volebních komisí napříč Rakouskem a identifikovali nejméně deset nebo dvanáct okresů, kde docházelo k porušování pravidel. Vypočítali, že se to může týkat asi 78 tisíc korespondenčních hlasů. A tím, že byl rozdíl mezi oběma kandidáty 30 tisíc hlasů, stačilo by vlastně i 15 tisíc neplatných hlasů, protože kdyby byly opačné, mohlo by to ovlivnit výsledky voleb.

Zároveň si položili otázku, jestli stačí opakovat volby jen v těchto okresech. A dospěli k závěru, že ne, protože tam jsou hlasy lidí, kteří hlasují korespondenčně odjinud. Částečným opakováním by nemohli zabránit tomu, že by někdo hlasoval dvakrát, takže rozhodli, že se to zopakuje celé.

Jaký byl ten druhý důvod?

Že ministerstvo vnitra částečně pouštělo dílčí výsledky před uzavřením volebních místností médiím. Sice se to tak prý dělo vždycky, ale uvádí, že to tak nemá být. A že dokonce rakouská tisková agentura ještě před skončením voleb vydala zprávu, že podle dosavadního stavu sčítání to vypadá, že vyhraje Hoffer, což mohlo ovlivnit voličské chování. 

Co si o tom myslíte?

Je to vždycky těžká věc, protože na jednu stranu mají volby probíhat podle pravidel a platí - jak podle rakouského, tak českého práva - že budou volby prohlášeny za neplatné, pokud došlo k porušení volebního zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb. Na druhou stranu ale musí zvážit to, jak moc zasahovat do demokratického procesu, protože opakované volby už nikdy nebudou stejné jako volby, které budou zrušeny.

V čem přesně?

Je to obrovský zásah. Nejen, že to stojí peníze, ale významně to ovlivňuje politickou atmosféru. Ústavní soud řekl, že vlastně ani neví, jestli došlo k machinacím, ale způsob, jak byl porušovaný volební zákon, machinace nevylučuje. Za nezákonné označil už samotný fakt, že se na sčítání podílely nesprávné osoby v nesprávnou dobu. Neznám rakouské právo tak dobře, abych přímo hodnotil, jestli je to dobře, nebo špatně. Je to na hraně.

Takže máte pocit, že to rozhodnutí ovlivní přemýšlení voličů?

Ano, v tom smyslu, že nevstoupíte dvakrát do téže řeky. Když necháte volby proběhnout v jiné době, o tři měsíce později, stane se mezitím řada událostí, které rozhodování voličů můžou ovlivnit, a volby tak mohou dopadnout jinak. Je to stejný zásah do demokratického procesu, jako když náš Ústavní soud zrušil volby vyhlášené na říjen 2009 a konaly se až v červnu 2010. A nepochybně dopadly jinak, než by tomu bylo v roce 2009. Mimo jiné stihly vzniknout nějaké nové strany a tak dále. A v Rakousku i přesto, že nechají zopakovat pouze druhé kolo, to budou jiné volby.

Když se na to podíváme historicky, poslední dobou se nám ty rozdíly dost stírají. Britské referendum dopadlo těsným rozhodnutím a česká prezidentská volba také skončila nevelkým rozdílem. Vidíte tam nějakou paralelu?

Určitě je nutné připomenout, že náš Ústavní soud rozhodoval, zda naše prezidentské volby nezastaví asi pět dní před jejich konáním. Ústavní soudci tehdy vyčítali zákonu a ministerstvu vnitra, že je to nastavené tak, že sice chceme pro kandidáta 50 tisíc podpisů, ale zákon nevyžaduje, aby se kontrolovalo, jestli jsou ty podpisy pravé. Soud tehdy řekl, že to tak závažné není, a volby povolil... Ale uvažovalo se o tom, že se ty volby odloží. V tomhle je to podobné.

Ještě jednou se zkusím zeptat, myslíte si, že to, co udělal rakouský soud, je správné?

Jak jsem říkal, nedokážu to rozhodnout. Je to velmi na hraně a lze si představit obě rozhodnutí, které by rakouský Ústavní soud dokázal obhájit. A byla by pochopitelná. Kdyby někdo manipuloval s těmi hlasy a oni to dokázali prokázat, tak je asi nutně musí zopakovat. Ale tady řekli, že se manipulace neprokázala, ale ten způsob, jakým se zacházelo s korespondenčními hlasy, byl nesprávný. A ta nesprávnost se týkala tolika hlasů, že je to hraniční. Já se vždy snažím být opatrný před zasahováním do volebního procesu, ale tady to výsledky voleb ovlivnit mohlo.

 

Právě se děje

Další zprávy