Na Ukrajině válčí možná desítky Čechů. Ví se o nich jen málo

Jan Gazdík Jan Gazdík
25. 7. 2014 5:30
Mezi Čechy se k sympatiím s bojovou misí proruských separatistů veřejně přiznal zatím jen učitel tělocviku Ivo Stejskal z Brna. Na Ukrajinu ho zavedla genocida "rusko-ukrajinského" lidu.
V řadách separatistů na východě Ukrajiny bojují i Češi.
V řadách separatistů na východě Ukrajiny bojují i Češi. | Foto: Reuters

Praha/Kyjev - Síla "české kolonie" ve francouzské Cizinecké legii (Légion étrangère) už dávno není tajemstvím. Své o tom vědí čeští vojáci, kteří prošli ve Francouzské Guyaně kurzem protigerilového boje. Jejich instruktoři na tamní základně Cizinecké legie totiž pocházeli hlavně z Česka, ale i Polska anebo Ukrajiny.

Něco jiného jsou ovšem Češi v jednotkách separatistů na východě Ukrajiny. Zvláště v době, kdy se vytváření vlastních ozbrojených útvarů na Ukrajině stává módní záležitostí. A to nejen mezi vzbouřenci, ale i u oligarchů a gubernátorů, kde je teď stejně populární jako dříve nákup fotbalových klubů.

"Na konkrétní otázku, kolik občanů České republiky se pohybuje ve vojenských konfliktech na Ukrajině anebo v Sýrii, zpravodajské službě nepřísluší veřejně odpovídat. Nelze nicméně zaručit, že by se například v Sýrii - na té či oné straně - neangažoval ani jediný český občan. Vyvstávají před námi otazníky, jimiž se intenzivně zabýváme," konstatuje mluvčí Bezpečnostní informační služby (BIS) Jan Šubert.

Prokletí levných zbraní

Dobrovolné militantní složky začaly na Ukrajině masově vznikat letos na jaře. A podle všeho nejde o nijak nákladnou záležitost.

"Na Ukrajině je hodně levných zbraní. Ve skladech ministerstva obrany jsou zásoby pro vyzbrojení mnoha praporů," připomíná vojenský expert Dmytro Tymčuk.

Vytváření "soukromých armád" s sebou nese ale i riziko. S podnikateli se totiž snaží kromě ukrajinského ministerstva vnitra či obrany domluvit rovněž separatisté ve výbušném Donbasu, které Kyjev označuje za teroristy.

Mezi Čechy se k sympatiím s bojovou misí proruských separatistů "ve jménu slovanské myšlenky" přiznal veřejně zatím jen učitel tělocviku Ivo Stejskal z Brna, jehož prý "genocida 'rusko-ukrajinského' lidu přiměla, aby přijel na Ukrajinu bojovat za povstaleckou Doněckou lidovou republiku".

Své pohnutky vysvětlil český dobrovolník v rozhovoru pro ruský TV První kanál: "Jsem Slovan - i tady bojují Slované. Když jsem viděl, co se stalo v Oděse, nemohl jsem zůstat v klidu. Člověk se musí rozhodnout, jestli přijede, nebo ne. Když si jenom řekneme, že to, co se stalo v Oděse, je špatné, tak to nestačí. Musíme přijet a jít bojovat. Přijeli sem i muži z Itálie nebo ze Srbska. A z mnoha zemí celého světa."

Mimochodem - tragický požár v Oděse byl "spouštěčem" nejen u Iva Stejskala. Rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE) pořídila exkluzivní rozhovor se čtyřiadvacetiletým Arménem Arturem Gasparjanem, který své motivy, proč se dal k separatistům na Ukrajině, vysvětluje velmi podobně.

Koho se obávat?

Pokud se podle mluvčího kontrarozvědky Šuberta někdo rozhodne odjet bojovat do ciziny - a nikomu o tom neřekne -, neexistuje způsob, jak ho zastavit.

"Jestliže je někdo bezúhonný, neexistuje zákonný důvod, jak mu zabránit, aby opustil republiku. Podnikáme ale maximum, abychom věděli, zda se nějaký radikál, který bojoval v zahraničí a získal tam výcvik i zkušenosti, vrací do republiky. Existuje totiž riziko, že by v Česku mohl podnikat násilné akce. Zatím ale nevíme, že by se nějaký český občan, který válčil v zahraničí, vracel zpět domů," dodává mluvčí české kontrarozvědky.

Rovněž krizoví experti, které Aktuálně.cz oslovilo, jsou přesvědčení, že Ivo Stejskal není sám a že na Ukrajině působí v jednotkách separatistů mnohem více Čechů. Jejich počet odhadují do dvaceti mužů, kteří například ještě jako vojáci v základní službě absolvovali vojenský výcvik.

"Je dobré být alespoň ve střehu a zajímat se, s jakými motivy, názory a zkušenostmi se budou vracet domů," doporučuje bývalý šéf vojenské rozvědky generál Andor Šándor. A dodává: "To, že na Ukrajině nějací Češi bojují, je jasné. A bylo by určitě dobré vědět, co všechno tam dělají. I když nejsou takovým rizikem jako třeba muslimové, kteří odjíždějí z náboženských či etnických motivů bojovat do Sýrie či Iráku, aby se pak vraceli domů do Francie či Británie, kde naberou síly před další misí ve jménu islámu. Pro tyto naše spojence to může být časem dost palčivý problém."

Generál předpokládá, že dobrovolníky, kteří vyrážejí z Česka do války, BIS minimálně eviduje, anebo se o to - třeba v součinnosti s ukrajinskou rozvědkou - snaží.

Různé motivy, různá hrozba

Bezpečnostní analytik František Šulc nicméně rozlišuje mezi potomky arabských přistěhovalců do Francie či Británie s vazbou k Sýrii, Iráku či Libyi a dobrovolníky, kteří odjíždějí na Ukrajinu, například jako pracovníci bezpečnostních agentur.

"Každý z nich má jiný motiv, proč se nechal najmout, a každý z nich tedy může představovat různou hrozbu pro státy Evropy. Avšak Češi z francouzské Cizinecké legie žádné riziko nepředstavují," srovnává někdejší ředitel kabinetu ministra obrany a spoluautor Bílé knihy o obraně.

Vojáky cizinecké legie považuje za špičkové profesionály, pro něž je legie "matkou a rodinou", jejímž zásadám se odmítají zpronevěřit. Totéž prý platí o pracovnících agentur - vysloužilých vojácích či policistech, kteří v roli bodyguardů ochraňují v rizikových zemích byznysmeny anebo diplomaty.

Mnohem větší obavy má Šulc naopak z ideologicky zpracovaných, a tudíž i nevyzpytatelných amatérů, jakým je třeba Ivo Stejskal z Brna.

Peníze lze vydělat i jinak

Fenomén dobrovolnictví v různých válkách a konfliktech bychom podle Šulce neměli podceňovat, ale ani přeceňovat. U rodilých Čechů mu ale scházejí ideologické motivy, aby se nechávali najímat do současných válek.

A ty ekonomické? "Větší peníze lze rozhodně vydělat i jinak - aniž by vás při tom zmrzačili či zabili. Normální člověk nejde do války kvůli penězům," tvrdí Šulc.

Jeho slova potvrzuje už zmiňovaný Armén Artur Gasparjan. Na otázku, zda mu separatisté na Ukrajině nabídli za válčení proti Kyjevu mzdu, odpověděl "ne".

Znepokojivý je podle Šulce válečný posttraumatický syndrom, který si muži mohou z těchto válek přivézt. Zatímco v armádě na vojáky, kteří prošli válečnými hrůzami, dohlížejí psychologové, u dobrovolníků jako Ivo Stejskal může posttraumatický syndrom lehce vyústit v tragédii.

Diskuse nás teprve čeká

Jiří Klose, primář psychodiagnostického oddělení Ústřední vojenské nemocnice, je při otázce na dobrovolníky v řadách proruských separatistů na rozpacích, protože se o nich podle něj téměř nic neví. Alespoň zatím.

I on se však přiklání k názoru, že informační vakuum je třeba vyplnit. A dozvědět se například o představách a motivech bojovníků, kteří na Ukrajinu odcházejí. A hlavně - co všechno tam dělali.

Do té doby se primář Klose, jehož tým se podílí na psychodiagnostických vyšetřeních uchazečů o vstup do armády, zdráhá říci, zda by dal člověku, o němž je známo, že bojoval na Ukrajině, do vojska zelenou.

Předseda Československé obce legionářské Pavel Budinský by naopak "veterána" z Ukrajiny nejspíše odmítl, pokud by se ucházel o členství v legionářském spolku, v němž jsou registrovány stovky veteránů ze Zálivu, Balkánu či Afghánistánu.

"Diskuse na toto téma nás v obci ale teprve čeká. A rozhodnout musí většina," říká Budinský, sám lékař-veterán ze Zálivu.

 

Právě se děje

Další zprávy