Praha - Vrchní soud v Praze potvrdil, že lobbista Marek Dalík spáchal trestný čin při nákupu pandurů. Místo korupce se ale podle soudu dopustil podvodu. Ten mu za to vyměřil trest v délce čtyř let vězení.
Rozsudek vrchního soudu je pravomocný, Dalík už se proti němu nemůže řádnými prostředky odvolat. Musí také zaplatit pokutu čtyři miliony korun, jinak se mu trest protáhne o další dva roky.
Dalík byl původně odsouzen za korupci při nákupu obrněných transportérů Pandur. Podle prvoinstančního soudu si za to, že vláda tendr nezruší, řekl jejich výrobci o půlmiliardový úplatek.
Podle soudce vrchního soudu Martina Zelenky není pochyb o tom, že Dalík o úplatek požádal. "Je to prokázáno jak výpověďmi obou očitých svědků a dokazují to i listinné důkazy," odkázal soudce Zelenka na výpověď zaměstnanců rakouské zbrojovky Steyr a depeše, které následně posílala americká ambasáda ministerstvu zahraničí a jež unikly na WikiLeaks.
Podvod, ne korupce
Podle soudce Zelenky však nelze prokázat, že šlo o korupci, jak k tomu došla soudkyně Městského soudu v Praze Veronika Čeplová. Ta byla přesvědčena, že Dalík jednal jako vyslanec někoho z české vlády.
Zelenka ale odkázal na dnešní opakovanou výpověď tehdejšího premiéra Mirka Topolánka. "Výslechem svědka Topolánka bylo jednoznačně prokázáno, že ač (Dalík) na něj nějaký vliv měl, neměl a nemohl mít žádný vliv na rozhodování v této věci," řekl Zelenka. Podle něj je tak nutné Dalíkovo jednání překvalifikovat na podvod.
Dalíkovi přitom hrozil nejméně pětiletý trest. Odvolací soud při snížení trestu pod zákonnou hranici odůvodnil především dobou devíti let, která od té doby uplynula. A také tím, že kvůli tomu, že se neprokázala korupce, nebylo jeho jednání tak společensky nebezpečné.
Dalík vyslechl verdikt s kamennou tváří a poté beze slova odešel z jednací síně. A komentovat verdikt nechtěl ani jeho obhájce Tomáš Sokol.
Topolánek svědčil podruhé
Kvůli Dalíkovi musel podruhé k soudu i bývalý premiér Mirek Topolánek. Prvoinstanční soud odůvodnil verdikt tím, že Dalík měl velký vliv na premiéra Mirka Topolánka. A tak mohl opravdu 21miliardový tendr ovlivnit. Expremiéra si proto pozval jako svědka i odvolací soud.
"Vliv Marka Dalíka na mě se přeceňuje," uvedl soudu Topolánek s tím, že poté, co se stal premiérem, se jejich styky navíc omezily. "Všichni, kdo mě znají, vědí, že jsem velmi málo ovlivnitelný," dodal.
Podle něj se občasné schůzky s Dalíkem týkaly diskusí o politice. "Připravoval mě hlavně na debaty s Jiřím Paroubkem," řekl Topolánek.
Dalík uvedenou žádost o úplatek předložil na podzim 2007 představitelům rakouské zbrojovky Steyr.
Kromě pětiletého trestu vězení za pomoc k úplatkářství Čeplová nadělila Dalíkovi ještě pětimilionový peněžitý trest. Pokud by ho nezaplatil, měl by strávit ve vězení o dva roky déle.
Žalobce chtěl 8 let a pokutu 21 milionů
Proti jejímu verdiktu se odvolal jak Dalík, tak žalobce Adam Bašný. Ten byl od počátku přesvědčen, že nešlo o korupci, ale o podvod. Ztotožnil se totiž s názorem Topolánka, že Dalík rozhodování o nákupu pandurů nemohl ovlivnit. A tedy jen uvedl zástupce zbrojovky v omyl, že je toho schopen.
Žalobce ale současně požádal o zpřísnění trestu. "S ohledem na výši škody je odpovídající trest nejméně osm let," uvedl Bašný, podle něhož je nízký i uložený pětimilionový peněžitý trest. "S ohledem na projevenou bezskrupulóznost nemůže státní zástupce souhlasit jen se sumou pěti milionů," uvedl žalobce a navrhl sumu 21 milionů.
Podle Dalíkova obhájce Sokola nejsou vůbec důkazy, že se jeho klient čehokoliv dopustil. "Soud si nahrazuje absenci důkazů svými konstrukcemi, jak to mohlo být. "Těch možností jsou tisíce," uvedl Sokol.
Lobbing není trestný
Druhý Dalíkův advokát Tomáš Gřivna navíc upozornil na to, že i kdyby uvedenou sumu Dalík žádal, mohlo to být legální. Dalík měl totiž lobbistickou firmu New Deal Communications a živil se oficiálně lobbingem. "Využíval toho, že díky svým kontaktům měl všude dveře otevřené, což neznamená, že by to bylo trestné," poukázal Gřivna.
A dodal, že při předchozím sjednání kontraktu na pandury pracovala pro Steyr firma Pamco zbrojaře Pavla Musely, která si účtovala za své služby zhruba dvě procenta z ceny úspěšně uzavřeného kontraktu. "Ta suma je v tomto případě srovnatelná," podotkl Gřivna.
Nákup pandurů v celkové hodnotě 21 miliardy korun schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka. Topolánkův kabinet ale o rok později od zakázky odstoupil. O půl roku později ale rozhodl o nové zakázce, již "jen" za 14,4 miliardy korun. Nové pandury přitom v přepočtu na jeden kus přišly výrazně dráž: zatímco napoprvé mělo Česko dostat 199 obrněnců, v nové smlouvě jich bylo jen 107.
Bartáka soud osvobodil
Je to přitom již druhý případ korupce kvůli armádním zakázkám za Topolánkovy vlády, kterou řešil soud. Tehdy obžalované osvobodil.
Před soudem stál tehdejší náměstek ministra obrany - a později ministr - Martin Barták – pro změnu za to, že si se zbrojařem Michalem Smržem řekli o úplatek pět milionů dolarů (tehdy 80 milionů korun), že urovnají problémy kolem nákupu nových armádních vozidel Tatra. U soudu jako klíčoví svědci vystoupili někdejší manažer automobilky Tatra Duncan Sellars a bývalý velvyslanec USA v České republice William Cabaniss. Oba prohlásili, že si Barták o úplatek řekl. Podle soudu ale nebyly pro odsouzení Bartáka a Smrže dostatečné důkazy.
