Rekonstrukce: Jak Hrad pozval do Prahy Vladimira Putina

Petr Jemelka Petr Jemelka
21. 11. 2014 5:30
Proč zve Hrad ruského prezidenta do Česka, když Západ kvůli Ukrajině styky s Ruskem omezuje na minimum? Odpověď: Nápad se zrodil mnohem dřív, než se Putin začal míchat do ukrajinské krize.
Foto: ČTK

Praha - Zpráva, že prezident Miloš Zeman pozval na lednové oslavy 70. výročí osvobození Osvětimi šéfa Kremlu Vladimira Putina, pobouřila českou veřejnost.

A působila, jako by česká hlava státu jednala "na truc" svým kritikům, kteří po ní 17. listopadu na Albertově házeli vajíčka - mimo jiné kvůli příliš úzkým vztahům s Kremlem.   

Aktuálně.cz se pokusilo rekonstruovat, jak přesně pozvání pro Putina vzniklo. A fakta mluví jasně: bylo výsledkem mnohaměsíčního vyjednávání zástupců Evropského židovského kongresu (EJC) s vládou a hradní kanceláří.

Pozvání šéfa Kremlu se začalo rodit už 27. ledna letošního roku, kdy začal EJC pietní a politickou část kulatého výročí osvobození nacistického lágru v Osvětimi připravovat.

Na Ukrajině se tou dobou bojovalo na Majdanu. 19. ledna 2014 se opoziční protesty v Kyjevě zvrhly v násilnosti, při kterých byly zraněny desítky lidí. O podílu Ruska na ukrajinské krizi, nebo dokonce sankcích vůči Moskvě tehdy ještě nikdo ze Západu nehovořil.

O Rusku jako přímém aktérovi ukrajinské krize se začalo mluvit až na přelomu února a března.

Poláci odmítli

Běžná oslava výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi se jednou za pět let tradičně mění v politickou událost - příležitost pro setkání nejvýznamnějších politických lídrů světa.

Oslavy mívají dvě části: pietní a konferenční. Tu druhou ale tentokrát Poláci pořádat odmítli.

Oficiálně proto, že jde o poslední příležitost setkání přeživších, podle zdrojů Aktuálně.cz ale spíše proto, že nechtěli Putinovu přítomnost na svém území.

V Bruselu to nešlo, volba padla na Terezín

Vedení Evropského židovského kongresu tedy zvažovalo, co s tím. Hledala se jiná vhodná země.

Nejprve se uvažovalo o Bruselu. V belgickém hlavním městě ale zase není příhodné místo pro konání pietního aktu.

Druhá volba tak padla na Terezín. Je nejblíže Osvětimi a do lágru v Polsku z něj proudily transporty židovských vězňů. Na konci války zase opačným směrem směřovaly takzvané pochody smrti.

EJC se tedy obrátil na Česko, konkrétně na ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Hynka Kmoníčka.

Na setkání velikosti MMF si Hrad netroufl

"Někdy na přelomu února a března letošního roku s tím přišli za Kmoníčkem. Chtěli uspořádat setkání 50 prezidentů a premiérů spolu s předsedy parlamentů. Hrad souhlasil, ale na tak velkou akci si netroufal," vysvětlil Aktuálně.cz tajemník české Federace židovských obcí (FŽO) Tomáš Kraus.

V následujících dnech a týdnech proto prezidentská kancelář s Evropským židovským kongresem jednaly o kompromisu.

Na Ukrajině se mezitím vyostřily nepokoje na Majdanu. Už koncem ledna se začalo mluvit o prvních mrtvých.

18. února 2014 zahájily policejní oddíly Berkut v centru Kyjeva rozsáhlou ofenzivu (mrtvých je tou dobou 28, zraněných 800). Koncem února prchá ukrajinský prezident ze země - a útočiště mu nabízí Vladimir Putin.

Vzápětí se objevuje zpráva, že na Krymu jsou ozbrojenci v neoznačených uniformách, což 12. března 2014 prvně potvrdí i pozorovatelé OBSE. Rusko tak - byť to zpočátku vehementně popírá - přímo vstupuje do ukrajinské krize.

Konečná dohoda

Konečná dohoda mezi Hradem a Evropským židovským kongresem nakonec zněla tak, že budou pozváni oficiální zástupci 47 zemí, které stály u zrodu tzv. Terezínské deklarace z roku 2009.

Předsedové české Poslanecké sněmovny a Senátu - Jan Hamáček a Milan Štěch (oba z ČSSD) - proto na základě červencového usnesení koaliční vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL rozeslali pozvánky svým 47 protějškům..

(Na Ukrajině si zatím Krym odhlasoval připojení k Rusku, na východě vznikly takzvané lidové republiky, Putin pořádal masivní cvičení u hranic, prezidentské volby vyhrál s jasným náskokem Petro Porošenko a koncem června Západ uvalil na Rusko první sankce.)

"Mimo to bylo pod taktovkou ministerstva zahraničí dohodnuto, že premiér rozešle pozvánky protějškům zemí, které uzná za vhodné. Proto asi před dvěma měsíci odešlo z Úřadu vlády přibližně deset pozvánek," popsal Aktuálně.cz tajemník FŽO Kraus.

Jedna z pozvánek mířila do Izraele a jeho ministerský předseda Benjamin Netanjahu ji podle informací židovské obce pravděpodobně také přijme.

Juncker, Schulz a Netanjahu

S vědomím úřadu ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který vyjednávání o setkání politických špiček v Terezíně celou tu dobu koordinoval, probíhalo i rozeslání pozvánek z Hradu.

Zeman pozval nejvyšší představitele vítězných mocností, tedy amerického prezidenta Baracka Obamu, francouzského prezidenta Francoise Hollanda, britského ministerského předsedu Davida Camerona, ruského prezidenta Vladimira Putina a ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.

Kromě nich pozval ještě hlavy zemí visegrádské čtyřky, sousedních zemí a Izraele.

Faktem je, že se informace o pozvánce pro Putina objevila v krajně nevhodnou dobu.

"Nevím, proč to (prezidentův mluvčí) Ovčáček pustil zrovna teď. Ještě není nic jisté. Dohoda s ministerstvem zahraničí byla taková, že se to oznámí tehdy, až budeme mít přijetí pozvánek potvrzené. Že se uspořádá tisková konference a na ní se to oznámí," vysvětlil Kraus.

Ničí účast podle něj není stoprocentně jistá. Přijet by ale měli mimo jiné předseda Evropského parlamentu Martin Schulz, snad i s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Nebo bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger, vyjmenovává Tomáš Kraus.

Spekuluje se také o tom, že se delegace politických špiček do Polska nakonec přeci jen vydá, byť neoficiálně, po skončení konference v Terezíně.

 

Právě se děje

Další zprávy