Schengen musíme zachovat, shodli se premiéři Visegrádu

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
Aktualizováno 4. 9. 2015 18:00
Podle lídrů Česka, Maďarska, Polska a Slovenska je v první řadě třeba se snažit o stabilizaci situace na Blízkém východě. Odmítli i další kvóty, podle nichž by měly země přijmout tisíce uprchlíků.
Foto: Úřad vlády ČR

Praha - Lídři Visegrádské skupiny se na mimořádném summitu v Praze shodli na tom, že je třeba v souvislosti s migrační krizí hájit jednotnou pozici. Země jsou ochotné poskytnout experty i peníze na to, aby se zlepšila ochrana vnější evropské hranice a zmenšil se příliv uprchlíků. Na druhou stranu státy V4 požadují, aby pravidla dodržovaly všechny země Schengenu.

Jako jedno z opatření by měly být "hotspoty" v Řecku a Itálii, tedy přijímací střediska, v nichž by byli běženci registrováni. Zároveň se politické špičky shodly na tom, že je třeba tvrdě potírat pašeráky a převaděče.

"To, co sledujeme nyní je chaos, který podlamuje důvěru občanů v Evropskou unii," prohlásil na tiskové konferenci po jednání český premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj Evropa potřebuje rychlou a společnou reakci.

"Nekontrolovaný příliv migrantů může znamenat i příliv lidi, kteří mají jiné priority," doplnil šéfa české vlády jeho slovenský protějšek Robert Fico.

Se Sobotkovými slovy souhlasila i polská premiérka Ewa Kopaczová, podle níž je třeba léčit "zdroj nemoci", nikoliv příznaky. "Víme, že se lámou osudy lidí, kteří v Evropě hledají ochranu, ale i Evropy samotné," řekla Kopacz s tím, že evropská solidarita musí být zejména zodpovědná.

Všichni čtyři premiéři si setkání i jeho závěry pochvalovali. "Nejdůležitější otázkou je, jestli jsme schopni mít pod kontrolou procesy a jestli jsme schopni prosadit evropské normy a garantovat bezpečí. Na tyto otázky jsme dali odpověď: Ano, jsme pány situace," prohlásil maďarský předseda vlády Viktor Orbán, jehož země v posledních týdnech čelí nejsilnějšímu přílivu migrantů zejména ze Sýrie.

I přesto Visegrádská čtyřka stojí za zachováním schengenského prostoru. Jakékoliv jeho omezení by podle lídrů bylo prohrou evropské politiky. "Odmítám moralizování za to, že chceme důsledně chránit schengenskou hranici. Protože pokud začneme moralizovat, tak se začneme napadat, a to skončí velkým rozkolem," vyjádřil jisté obavy Fico.

Možná trochu překvapivě se prý jednání nedotklo připravovaného návrhu Evropské komise, která opět počítá se zavedením povinných kvót, kdy osmadvacítka by si měla rozdělit zhruba 160 tisíc běženců. Na Česko by jich podle klíče mělo připadnout zhruba pět tisíc. "Žádná nová čísla na stole nejsou, proto jsme o nich také žádnou diskusi nevedli. Jsme připraveni podílet se na dobrovolně bázi," zopakoval postoj České republiky Sobotka.

"Když se zaměříme výhradně na diskuse, že si přerozdělíme další kvóty, tak to dopadne tak, že se takto budeme scházet každý měsíc," přikývla na jeho slova Kopaczová.

Maďarsko zatím pomoc nepotřebuje, Česko nabídlo peníze i lidi

Vzhledem k tomu, že Maďarsko se nyní potýká s tisíci uprchlíky, kteří se do střední Evropy dostali takzvanou balkánskou cestou. Ze strany zejména západních států Unie je kritizováno kvůli stavbě plotu, kterým se nápor imigrantů snaží zbrzdit.

Český premiér, potažmo i Kopaczová a Fico, se nicméně za Orbána postavili. Sobotka dokonce novinářům řekl, že na stole byla i konkrétní nabídka pomoci, kterou ale zatím Maďarsko odmítlo.

"Jsme schopni nabídnout peníze, jsme schopni nabídnout experty, jsme schopni eventuálně nabídnout policisty," nevyloučil Sobotka, že Budapešť se žádostí o pomoc požádá.

Doufá rovněž, že se podaří uklidnit určité napětí, které se objevilo mezi V4 a Rakouskem. Vyvolala ho slova ministryně vnitra Johanny Miklové-Leitnerové o tom, že je třeba zvýšit tlak na "nesolidární země", například možným omezením evropských dotací.

Sobotka spolu s Robertem Ficem i o tom budou v pondělí hovořit s rakouským kancléřem Wernerem Faymannem. "Nejsem ochoten připustit, aby se pracně budované dlouholeté vztahy narušily," řekl rozhodně Sobotka, co je cílem jednání.

 

Právě se děje

Další zprávy