Praha - Nejnebezpečnějším úsekem dálnice D1 se během prázdnin stal opravovaný úsek mezi Hvězdonicemi a Ostředkem na Benešovsku. Během července a srpna na něm policisté řešili celkem 25 dopravních nehod včetně jedné s těžkým zraněním. Loni, kdy na stejném místě během léta silničáři provizorně zpevňovali krajnice, se tu stalo deset nehod a v roce 2014, tedy ještě před zahájením prací, pět nehod. Vyplývá to ze statistik ředitelství služby dopravní policie.
Podobný nárůst počtu nehod eviduje dopravní policie u dalších rozestavěných úseků. Například další uzavírka směrem od Prahy, na úseku mezi Psáři a Souticemi který se začal opravovat letos v březnu, policie zaznamenala letos meziroční růst počtu nehod ze sedmi na 12. Naopak u opravy úseku mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou, která skončila loni, počet nehod meziročně klesl z 24 během loňských prázdnin na sedm nehod během letošního léta.
Přestože v opravovaných úsecích roste počet nehod, nemají podle dopravního experta z pražské ČVUT Petra Moose kvůli nižším rychlostem fatální následky. Nehody s vážnými a smrtelnými následky, jejichž počet meziročně vzrostl, se staly zpravidla mimo opravované úseky. Například z pohledu usmrcených účastníků připadal největší počet na tříproudovou část dálnice mezi Pražským Opatovem a nájezdem na Pražský okruh u Modletic, který byl bez uzavírek. Na něm zahynuly dvě ze tří osob usmrcených během letošních prázdnin na celé D1.
V celkovém meziročním srovnání bylo o jedno smrtelné zranění více, těžkých zranění ve sledovaném období přibylo o osm na celkových 13 vážných úrazů. Naopak celkový počet dopravních nehod se mírně snížil o dvanáct na celkových 309.
Pomohlo by liniové řízení inttenzity dopravy
Podle Moose by ale zejména v opravovaných úsecích mohl počet nehod výrazně klesnout, pokud by se ministerstvo dopravy při přípravách na rozsáhlou modernizaci odhodlalo k zvažovanému zavedení takzvaného liniového řízení intenzity dopravy. Tyto telematické prostředky umí vyhodnocovat stav dopravy v problematických úsecích a pomocí omezování rychlosti před kritickým úsekem dokážou zabránit vzniku kolon nebo nebezpečných situací. Podobný systém úspěšně nasadili například v Rakousku při stavbě dálnice mezi Salcburkem a Lincem.
Důvodem, proč ministerstvo podobný systém v roce 2014 nezavedlo, nebyl podle Moose nedostatek peněz. Spíše šlo o časté změny na postu ministra a úředníků na ministerstvu i v Ředitelství silnic a dálnic, a s tím souvisejících chaos v přípravách. Nyní se úřad snaží skluz v moderních technologiích dohnat. Na jejich využití v dopravě plánuje do roku 2020 vynaložit přes 12 miliard korun z vlastních zdrojů i dotací EU.
