Praha - Přestože epidemie eboly od začátku roku výrazně zeslábla, mimořádná opatření proti hrozbě rozšíření nemoci do Česka jen za první tři měsíce přišla stát na více než jedenáct a půl milionu korun. Vyplývá to z materiálu, který do vlády poslal ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Právě jeho resort uvolnil téměř polovinu z celkové sumy, přes pět milionů. Největší část z toho šla na provoz hygienických stanic. "V provozních položkách se promítají především náklady, které vznikly a vznikají v souvislosti s provozem pracoviště Hygienické stanice hl. m. Prahy na Letišti Václava Havla," popisují ministerští úředníci ve zprávě.
Kromě toho museli hygienici dokupovat i ochranné pomůcky, dezinfekční prostředky nebo náklady na likvidaci nebezpečného odpadu. Dosavadní účet se tak vyšplhal za první čtvrtletí na 3,5 milionu.
Po dvou milionech pak od Nového roku musela uvolnit ministerstva vnitra a obrany. Zatímco v případě vnitra šlo zejména o výcvik a vybavení hasičů a příslušníků cizinecké policie, u obrany největší část výdajů tvořily náklady na platy zaměstnanců.
Zároveň ministerstvo podle zprávy počítá s tím, že do půlky roku doplní léky a materiál za téměř milion a tři čtvrtě do Vojenského zdravotního ústavu a donedávna tajné nemocnice v Těchoníně. Za dalších 650 tisíc pak ministerstvo do konce dubna zmodernizuje opravy přístrojů na tamní jednotce intenzivní péče.
Necelých čtyři sta tisíc potom zaplatilo ministerstvo financí za ochranné vybavení pro celníky, šedesát tisíc potom vydalo i ministerstvo zemědělství na léky a materiál pro Výzkumný ústav veterinárního lékařství.
Nemocnice loni nakoupily ochranné prostředky za dva miliony
Ve zprávě jsou ovšem kromě výdajů za tento rok vyčísleny i doposud nezohledněné náklady v nemocnicích s infekčními odděleními. Od začátku loňského srpna, kdy Světová zdravotnická organizace vyhlásila mezinárodní stav nouze, vydaly špitály skoro dva miliony.
Z následujícího podrobného výčtu pak vyplývá, že podobně jako v případě hygieniků i nemocnice nakupovaly především ochranné prostředky pro případ kontaktu s nakaženými.
Kromě peněz na mimořádná opatření ale Česko poslalo už na podzim několik milionů korun na pomoc přímo v zasažených zemích, letos v březnu pak vláda odsouhlasila další pomoc ve výši deseti milionů. Peníze dostaly OSN a UNICEF.
Epidemie krvácivé horečky se rozšířila loni v západní Africe, kdy se nemocí nakazilo na 25 tisíc lidí, přes deset tisíc z nich jich zemřelo. Několik případů, kdy byli hospitalizováni lidé s příznaky smrtícího viru, se objevilo i v Česku, ani jeden se však nepotvrdil.
Kvůli epidemii panovala od půlky října zvláštní opatření například na letištích, kde pasažéři museli vyplňovat zvláštní dotazníky. Tuto povinnost zrušil hlavní hygienik Václav Valenta k 1. lednu. Pro cestující, kteří do Česka přilétají z rizikových oblastí, ovšem nadále platí povinnost podrobit se vstupnímu screeningu.
