Lékař: V Evropě létají piloti i po infarktu. Je čas na změnu

Jan Gazdík Jan Gazdík
Aktualizováno 27. 3. 2015 16:30
"Řidiči autobusů se vyšetřují častěji než piloti," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz MUDr. Oldřich Truska z Ústavu leteckého zdravotnictví.
Foto: Reuters

Praha - Řidiči autobusů jsou podrobováni přísnějším a pravidelnějším zdravotním prohlídkám než piloti dopravních letadel. Vyplývá to z rozhovoru Aktuálně.cz s MUDr. Oldřichem Truskou z Ústavu leteckého zdravotnictví (ÚLZ).

Po katastrofě letounu Germanwings, jehož druhý pilot Andreas Lubitz navedl Airbus A320 i se 149 lidmi na palubě do alpského svahu, nešetří kritikou výběru a prověřování pilotů civilních aerolinek.

Oldřich Truska.
Oldřich Truska. | Foto: Jan Gazdík

"Na mezery v prověřování zdravotní způsobilosti dopravních pilotů poukazujeme už léta, ale bezvýsledně. Jsme naopak kritizováni za to, že své požadavky vyloženě přeháníme, a měli bychom z nich prý slevit. Bez ohledu na ten trvalý tlak jsme se tomu ale až dosud ubránili," svěřuje se náměstek ředitele ÚLZ Truska.

Aktuálně.cz: Josef Rada z Ústavu civilního letectví mi řekl, že tak jako teroristické útoky z 11. září 2001 změnily letectví, měla by ho podle něj změnit i katastrofa airbusu ve francouzských Alpách. Měly by se prý přehodnotit a zpřísnit zdravotní prohlídky dopravních pilotů. Souhlasíte s názorem tohoto experta?

Oldřich Truska: Josefa Radu samozřejmě znám - vždyť děláme ve stejném oboru - a souhlasím s ním. Po zpřísnění zdravotních prohlídek dopravních pilotů volá náš Ústav leteckého zdravotnictví už léta, ale bezvýsledně.

Přesto jsme se ale nenechali ve svých požadavcích nikdy odradit. Jen ty své apely vždy končíme frustrovaně slovy: nic se nezmění, dokud nedojde k velkému neštěstí.

Ještě loni jsem odhadoval, že nastane asi tak za pět let - přišlo už za rok. A nemám ani trochu radost z toho, že jsme v tom letitém sporu s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví měli nakonec pravdu my.

A.cz: Leckteří piloti nicméně argumentují, že jde z vaší strany o byrokratickou šikanu.

My je ale nechceme v našem ústavu prohánět nějakou torturou, natož je šikanovat všemožnými vyšetřeními. Pokud jsou ale šoféři autobusů testováni po zdravotní a psychologické stránce důkladněji než dopravní piloti, tak je asi něco špatně, ne?

A.cz: Rád bych si v tom udělal jasno. Velmi přísné vstupní zdravotní a psychologické prohlídky a testy nestačí?

Ne. Protože těmi prochází pilot třeba ve dvaceti. Jenomže ve třiceti jste už zdravotně, mentálně i charakterově jiný člověk a padesátník nemá s tím dvacetiletým mladíkem už vůbec nic společného.

Naše fyzické i mentální schopnosti se s věkem snižují. Starší člověk má delší reakční čas, sníženou pozornost, nezvládne už dělat pět věcí najednou,... což ale lze na druhé straně dohnat zkušenostmi, předvídavostí a vzděláním.

A.cz: Co tedy navrhujete?

Pro Evropskou agenturu pro bezpečnost letectví bude tahle katastrofa airbusu velmi silným podnětem k tomu, aby se kvalitou zdravotních a psychologických testů pilotů konečně od podlahy zabývala. Určitě z ní něco vypadne,... k něčemu dojde.

Mně se ale stejně politika této agentury nelíbí. Před rokem jsem si připravil na mezinárodním sympoziu provokativní přednášku na téma kvality zdravotních prohlídek pilotů. Jenomže se mě nakonec tak trochu s výsměchem zeptali: "Opravdu si myslíš, že to můžeme změnit? Co nám to jen trvalo let, než jsme se dohodli na základním předpisu. Stálo nás to nadlidské úsilí."

A co já navrhuji? Důkladnější a pravidelnější prohlídky.

Víte ale, k čemu ty evropské předpisy vedou? V podstatě jen k tomu, že mám profesionálního pilota píchnout do prstu, zjistit mu hladinu hemoglobinu v krvi, promluvit s ním, něco naťukat do počítače... no a to by mi mělo stačit. No ale kde to jsme?! To tu opravdu nemusíme být. Jenomže ten stávající evropský předpis k tomu vede.

A.cz: A takhle to děláte i u vás v ústavu?

Jak jsem říkal: Nehledě na kritiku a tlak, abychom se těmto nesmyslným kritériím podřídili, si držíme dál svou - a teď se nechlubím - vysokou úroveň. Prostě to tak neděláme.

Za naším ústavem je šedesátiletá tradice velmi slušné kvality leteckého zdravotnictví - bez ohledu na změny režimů. Pilota odstavíme od létání i tehdy, když má třeba problémy v rodině anebo mu uteče manželka.

On totiž není po určitou dobu kvůli těmto osobním potížím schopen plného soustředění na pilotování dopravního letounu.

Jenomže už deset let se dopravní piloti zuby nehty brání, aby k nám na tyto zevrubné prohlídky chodili. Raději jezdí do Německa, Rakouska, Británie či jinam... třeba ke svému privátnímu lékaři, kde projdou prohlídkou bez potíží.

Dokud tedy velcí letečtí přepravci neřeknou, že chtějí změnu, tak nebudou mít tyto "preventivní lékařské prohlídky" dál valnou cenu. Ze strany našeho ústavu jde o věčný boj. Až po této katastrofě v Alpách se možná něco změní a ten tlak, abychom se srovnali s ostatními, snad ustane.

A.cz: Jako pravidelnému pasažérovi leteckých společností mně teď naskakuje husí kůže...

Chápu. Je ale opravdu nejvyšší čas, aby se něco změnilo.

Víte - před časem jsem se vrátil z odborného školení ve Velké Británii. Byl jsem velmi rozčarován. U nás bylo například nepředstavitelné, aby se pilot po infarktu vrátil do kokpitu letounu. Jenomže v Británii tahle praxe už nějakou dobu běžela... a dnes je to zcela běžné v celé Unii.

Piloti se do kabin strojů vrací i po závažných chorobách, sice s určitými omezeními, ale létají dál. I tohle se musí změnit.

A stejně tak je to s psychickým onemocněním, k němuž se dnes moc nepřihlíží. Omlouvá se tvrzením, že piloti jsou přece kofři, jichž se podobné problémy netýkají. A pokud snad někdy ano, tak oni to přece zvládnou. Ale není to pravda... Nemusejí to zvládnout - což se ukázalo i teď.

A.cz: Mají protesty či umíněnost vašeho ústavu, že nechcete slevit ze svých standardů, nějaký efekt?

Jak jsem již zmínil - za námi je šedesátiletá tradice, něco se tu za ta léta osvědčilo,... takže nejsme v roli vyjevených žáčků. Nepotácíme se ode zdi ke zdi, mnoho zajímavého se tu i vybudovalo. V lecčems bychom tedy mohli učit i naše západní partnery.

A.cz: Německá letecká společnost Lufthansa se - podle všeho právem - pyšní svým systémem výběru pilotů. Najednou ale vyplouvá na povrch, že Andreas Lubitz trpěl syndromem vyhoření a depresemi. Vysadil kvůli tomu zřejmě i na delší čas výcvik. A přesto se vrátil k létání...

Žádné lékařské vyšetření není samozřejmě stoprocentní. Když se ale budeme držet přísných pravidel, o nichž tu spolu mluvíme, tak máme alespoň mnohem větší šanci zachytit varovné signály o změně v chování pilota. A pak s ním můžeme i pracovat,... zabránit tragédii.

Lubitz není koneckonců prvním dopravním pilotem, který spáchal sebevraždu a vzal s sebou na onen svět i své pasažéry.

A.cz: Jak jsou na tom vlastně s prohlídkami vojenští piloti?

To je zcela jiná kategorie. Ti k nám na velmi důkladné prohlídky - dokonce každoročně - musejí. Vztahují se na ně ostatně jiné, mnohem přísnější předpisy a kritéria než na ty civilní.

Každý rok je u nás "proženeme" všemi odbornými pracovišti. Jde ale většinou o mladé kluky s úplně jinou kondicí, než jsou padesátiletí piloti dopravních letounů.

A.cz: Může váš ústav vyslat podnět ke změnám ve výběru a zdravotním kontrolám dopravních pilotů?

Přemýšlíme o tom. Ale vy máte asi stále ještě iluze... Zrovna minulý týden jsme pro poslance a senátory připravili speciální přednášku o přetlakových komorách a léčbě, kterou umožňují. Nepřišel ani jeden. Komu a kam tedy máme vysílat nějaké signály?

Zajímá v tomto státě někoho z politiků letecká medicína? Možná se to změní až teď. Dodnes jen těžko představitelné chování pilota Lubitze v kokpitu dokonale chráněném před útokem teroristů ukázalo rezervy v systému chování a přípravy pilotů.

Některé letecké společnosti reagují již nyní operativně alespoň tím, že pilot už nebude moci zůstat v kabině sám. Tak jako například v letounech amerických přepravců. Vezměme si z této tragédie alespoň poučení, aby se něco podobného už nemohlo opakovat.

A.cz: Jako bych slyšel protesty leteckých společností. Budou argumentovat, že jim prohlídky zvednou náklady.

Jde přece o lidské životy! Všechno se nedá počítat na peníze. Jen ať vám Lufthansa řekne, kolik teď vyplatí na odškodném všem pozůstalým. Půjde o miliardy eur.

 

Právě se děje

Další zprávy