Oba synové se k Michalákové nesmějí vrátit, potvrdil norský soud. Česko chce odvolání matky podpořit

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 7. 2016 18:46
České matce Evě Michálkové se nevrátí dva synové, které jí odebral před pěti lety norský sociální úřad na ochranu dětí. Potvrdil to soud v norském Hokksundu. Informovala o tom Česká televize. Jedenáctiletého Denise a sedmiletého Davida odebrala norská sociální služba kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. Podezření se nepotvrdilo. Děti nyní vyrůstají ve dvou pěstounských rodinách. Podle premiéra Sobotky je třeba respektovat jurisdikci Norska a rozhodnutí norských soudů.
Eva Michaláková.
Eva Michaláková. | Foto: ČTK

Praha - Eva Michaláková by měla ztratit rodičovská práva k oběma svým synům. Loňské rozhodnutí norských úřadů potvrdil odvolací norský soud. Matce i otci zakázal se s chlapci stýkat. Adopci mladšího hocha ale nepotvrdil a otci rodičovská práva ponechal. Informoval o tom český právník Michalákové Pavel Hasenkopf. Podle něj advokáti Michalákové podají odvolání. O rozsudku informovala Česká televize.

Pokud se Michaláková rozhodne v Norsku znovu proti nynějšímu rozhodnutí soudu odvolat, Česká republika ji při řízení opět podpoří, reagovala mluvčí ministerstva zahraničí Michaela Lagronová. Advokáti Michalákové už sdělili, že odvolání podají.

"V tuto chvíli situaci podrobně studujeme. Budeme prověřovat další možnosti postupu při případném odvolání. Pokud se Eva Michaláková odvolá, ČR se bude znovu chtít připojit," uvedla mluvčí.Český stát v tomto soudním řízení podpořil Michalákovou takzvaným písemným podáním ve veřejném zájmu. Poukazoval v něm například na Úmluvu OSN o právech dítěte, podle níž se adopce v cizině dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Nepovolení zamýšleného osvojení mladšího z chlapců označila Lagronová za "dílčí úspěch" českého postupu.

Jedenáctiletého Denise a devítiletého Davida norská sociální služba české matce a otci odebrala před pěti lety kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a fyzické týrání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů, vyrůstají odděleně ve dvou rodinách.

I když podle podporovatelů rodiny soud konstatoval, že "výchovné schopnosti" matky se od roku 2012 zlepšily, loňské rozhodnutí úřadů potvrdil. "Děti zůstanou v pěstounské péči a soud oběma rodičům zakázal jakýkoli styk s nimi," uvedl výbor zastánců Michalákové. Podle něj soud zrušil povolení k adopci mladšího chlapce, otci k němu rodičovská práva ponechal. Má je i ke staršímu synovi, nikdy jich nebyl zbaven.

Soud zdůvodnil podle zastánců Michalákové verdikt tím, že si děti u pěstounů zvykly, odchod z tohoto prostředí není v jejich zájmu a mohl by jim ublížit. Důvodem pro zbavení matky rodičovských práv bylo zveřejnění případu v médiích, uvádějí podporovatelé rodiny.

Sobotka na tiskové konferenci ve Sněmovně zdůraznil, že kabinet Michalákovy mimořádně podporoval. "Vláda vstoupila do řízení, aby deklarovala, jaké okolnosti postupu norských orgánů považuje za nesprávné a v rozporu se společnými závazky obou zemí vyplývajícími z mezinárodního práva," uvedl.

"Je třeba respektovat jurisdikci Norska a rozhodnutí norských soudů. Manželé mají možnost se odvolat k soudu vyššího stupně," řekl Sobotka. České úřady včetně Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí jsou podle něj připraveny Michalákovým nadále poskytovat podporu, kterou od nich mají i jiní lidé v podobné situaci.

Pokud by Michaláková u další norské instance neuspěla, může se obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Členové české vlády už dříve řekli, že by ji tam Česká republika podpořila.

Zástupci Michalákové žádali po kabinetu už dřív ráznější kroky. Chtěli, aby se ČR zapojila do soudního řízení přímo. Podle zástupců ministerstva zahraničí to možné nebylo, jedinou šancí bylo právě písemné podání. Podporovatelé rodiny usilují také o přijetí mezistátní dohody s Norskem o vydávání dětí. Se třemi návrhy přišel už prezident Miloš Zeman.

Pokud by děti měly u pěstounů zůstat proto, že si tam zvykly, mělo by podle Zemana také ukradené auto zůstat u zloděje, jestliže ho dost dlouho používal. Michaláková v médiích hájila svůj nárok na děti a sdělovací prostředky plnily funkci ochrany, míní hlava státu.

Podle právníků musejí být k uzavření dohody ale dvě strany, navíc by nepůsobila zpětně. Kauzy Michalákových by se tedy nedotkla. Podle ministryně práce Michaely Marksové by uzavření dohody bylo nadbytečné. Norsko se totiž ode dneška řídí mezinárodní Haagskou úmluvou o ochraně dětí, která zaručí například vzájemné informování a přístup ke spisům v kauzách odebíraných dětí.

Norská strana se ke kauze Michalákových od počátku nevyjadřuje. Podle některých médií a expertů tak není možné si na případ udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí představovat věc "na základě všech relevantních informací" a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti nemohou "reagovat na nesprávná tvrzení".

Případ bude znovu řešit i český soud. Okresní soud v Hodoníně by se měl zabývat norskými rozsudky a také úpravou péče o děti po rozvodu rodičů. Kauzu do Hodonína vrátil odvolací brněnský krajský soud. Loni v prosinci soud v Hodoníně řízení zastavil s tím, že se záležitost řeší v Norsku. Advokáti rodiny ale poukazují na to, že i když chlapci i matka bydlí v Norsku, mají české občanství.

 

Právě se děje

Další zprávy