Brno chce zavést systém sdílení kol, díky kterému by si lidé za peníze půjčili kolo, přejeli na jiné místo a tam by ho vrátili. Smyslem je podpořit cyklistickou dopravu ve městě, řekl ve středu mluvčí brněnského magistrátu Pavel Žára. Primátorův náměstek Richard Mrázek (ANO) odhaduje, že se nakoupí za cenu do deseti milionů korun 2000 kol a půjčovat se budou na desítkách míst Brna. První projížďku by lidé mohli absolvovat v příštím roce.

Podle Michala Šindeláře, předsedy občanského sdružení Brno na kole, bude tzv. bikesharing spuštěn v Brně nejdříve v roce 2017. "Příští rok je nereálný," řekl Hospodářským novinám. Projekt sdílení kol má za cíl přivést ke kolům i lidi, kteří je jako dopravní prostředek nepoužívají. Nejprve je proto podle Šindeláře potřeba vytvořit bezpečný prostor pro jízdu na kole, tedy cyklostezky, cyklopruhy nebo zpomalovací pásy. Tepve pak by měl přijít na řadu bikesharing, a to v první etapě v centru Brna, později pak i napojení středu města na okrajové čtvrti.

Brno se inspirovalo u dalších evropských měst. „Nejčastěji se počítá s půjčováním kol ve městě pro dopravu na krátkou vzdálenost a za krátký čas, ale existují i regionální systémy pro turistiku,“ uvedl Žára.

Vedení Brna teprve rozhodne, zda bude kola půjčovat ve své režii, nebo pro projekt získá soukromého investora. Nechá si k tomu zpracovat analýzu. „Musíme si sami odpovědět, jestli do toho soukromého investora pustíme. V případě provozu městem by to pro nás byly provozní náklady a musel by službu zajišťovat například Dopravní podnik města Brna nebo Brněnské komunikace,“ podotkl Mrázek.

Náklady by město vedle nákupu kol mělo s budováním stojanů a případně úpravami terénu. „Analýza nám řekne, kolik by to mělo stát. Kola ale nebudou dražší než deset milionů,“ dodal Mrázek.

Letos chce město stanovit model, jak službu provozovat a na kolika místech. „Kola budou k dostání v desítkách půjčoven. Budou se nacházet tam, kde to má smysl. Nebudou v okrajových částech jako Útěchov, ale určitě se mohou objevit v Kníničkách, kde je přehrada,“ naznačil Mrázek. Dodal, že část kol by mělo město, případně soukromý investor, koupit už v příštím roce.

Vedení Brna také plánuje, že umožní cyklistům vjezd do centra města. Výjimkou by byla Česká ulice, kde není provoz možný vzhledem k její malé šířce a velkému počtu chodců.

Růžová kola v Praze

V Praze si lze veřejně půjčovat kola ve větším od roku 2005. Tehdy spustila firma Homeport půjčování kol za poplatek v Karlíně. K dispozici bylo dvanáct stojanů s celkem jednadvaceti koly. Služba funguje dodnes, kola lze najít na sedmi stanicích a na výběr je z několika tarifů (den, týden, rezidenti).

Jiný bikesharingový projekt s názvem Rekola, tentokrát sdílení použitých kol natřených na růžovo, má na svědomí Vítek Ježek. Za nápad obdržel několik ocenění z lokálních i mezinárodních soutěží a byl pozván do Silicon Valley.

VA A tek JeA Alek Filip JeA Alek

Za projektem Rekola stojí bratři Filip a Vítek Ježkovi. Foto: HN – Lukáš Bíba

Prvotní náklady financoval z úspěšné crowdfundingové kampaně a příspěvku Nadace Vodafone. Další peníze získal i díky několikanásobnému vítězství v soutěži Social Impact Award. Postupem času si mohl dovolit zaměstnat několik servismanů, kteří se starají o rozbitá kola.

V dubnu 2014 odstartoval ostrý provoz s více než sto koly v Praze 1, 2, 5, 6 a 7. Během sezony tak mělo možnost vyjet až 570 lidí, kteří si koupili členství. Za prvních šest měsíců se uskutečnilo 12 000 půjčení s průměrně 1,8 kilometry na každém tachometru.

Praha vloni vyhlásila seriózní zájem o realizaci „městského“ bikesharingu. Kdy se ho obyvatelé metropole dočkají a jak bude vypadat, zatím ale není jisté.

Ve světě pak existuje podle expertů už zhruba sedm set měst, v nichž byl systém sdílení kol spuštěn. V žebříčku měst s nejvíce programy se z drtivé většiny objevuje Čína, kde je sdílení kol dotováno, a pro obyvatele je zadarmo.